1. etapa 7. - 10. 9. 2019: Praha-Letňany (LKKT) - Příbram (LKPM) - Arad (LRAD) - Bukurešť (LRBS) - Příbram (LKPM)
2. etapa 19. - 22. 9. 2019: Klatovy (LKKT) - Strasbourg-Neuhof (LFGC) - Paris-Le Plesis-Beleville (LFPP) - Strasbourg-Neuhof (LFGC) - Příbram (LKPM)
Mapu on-line trackeru Trexee poskytla společnost Neeco ICT.
Version
française » 
« English
version
» Vzpomínkový let » Historie » Česká stopa » Právě se děje » Muži CFRNA/CIDNA » Články
Dnes jsme se v poklidu nasnídali, všechny důležité akce jsou za námi, a v 8:59 jsme rolovali s OK-LEX na start. Po klidném přeletu Německa jsme kolem 12.30 hod. jsme jižním okrajem Českého lesa překročili hranice mezi Německem a Českem a ve 13.23 jsme dosedli na dráhu 06R letiště Příbram Dlouhá Lhota (LKPM). Stejně tak i naši kolegové ve zbrani, kteří 2. etapu absolvovali s námi, se rozletěli na svá domovská letiště.
Záznam letu Štrasburk - Příbram v podání trackeru Trexee.
Děkujeme vám všem, kdo jste letěli s námi, i všem, kdo jste nás
sledovali a drželi palce. A příště poleťte s námi i vy!
Miloš Dermišek a Jiří Pruša, OK-LEX.
Třetí den naší expedice byl odpočinkově-slavnostní. Podle programu jsme během dne navštívili několik německých letišt poblíž francouzských hranic. Ráno jsme začali pěkným letem podél Rýna na letiště Bremgarten (EGTG), kde sídlí letecký klub pojmenovaný po německém leteckém esu první světové války Maxi Immelmanovi. Protože jsme přeletěli z Francie do Německa, neobešlo se to samozřejmě bez letového plánu, i když samotný let netrval více jak 30 minut. Po zaplacení příslušných poplatků ve výši cca 8 € jsme z EGTG pokračovali krásným letem přes několik "kopců" Schwarzwaldu a mohli se kochat působivými scenériemi malebných horských údolíček a jezer.
Boeing 747 a naše maličkost na letišti v Lahru (EDTL). 
Letiště Bremgarten (EGTG). 
Litevský UL Pelegrin Tarragon je s chopen vyvinout max. rychlost 310 km/h.
Po necelé půlhodině jsme opět přistávali na velmi pěkném letišti ve Freiburgu (EDTF), které leží takřka uprostřed města. Na přiblížení dráhy 34 je třeba se vyhnout městské nemocnici s heliportem, kde je možné zažít provoz záchranných helikoptér, což byl i náš případ. Dlouhé finále na tuto dráhy tedy není možné a je nutné strikně dodržovat místní, tvarově trochu deformovaný okruh. Protože letištní restaurace byla zavřená, zalétli jsme se ještě naobědvat do nedalekého Lahru (EDTL), kde jsme "načapali" fungl nový Boeing 747 v barvách marockého vládce.
Jedno z údolíček Schwarzwaldu. 
Jezero Schluchsee se rozkládá mezi schvarzwaldskými kopci. 
Horský železniční most v oblasti Schwarzwaldu.
A jelikož jsme se z Lahru vraceli do Francie, bylo třeba opět podat letový plán, který jsme po necelých 7 minutách letu rušili před přistáním ve Štrasburku-Neuhof. Zde jsme se od 16 hodin zúčastnili oslav 100 let založení místního letiště, kde také svého času létal i Antonie de Saint-Exupéry. Od členů místního aeroklubu jsme si vyslechli pár pochvalných vyjádření na naši adresu a celou expedici CIDNA 2019. Několik pilotů dokonce začalo také uvažovat o tom, že by s námi přiští rok letěli.
Z odpoledních oslav 100. výročí založení letiště Neuhof, někdejší základny CFRNA. 
Z odpoledních oslav 100. výročí založení letiště Neuhof, někdejší základny CFRNA. 
Z odpoledních oslav 100. výročí založení letiště Neuhof, někdejší základny CFRNA.
Dnes ráno kolem 9.30 hod jsme všichni odletěli z Le Plessis-Belleville (LFPP) směr Štrasburk. OK-LEX samozřejmě nemohl odepřít své 360° kameře několik obletů letiště, ale poté Paříž opouštíme. Dnes nás čeká přijetí u starostky městské části Štrasburk-Neuhof, čehož si velice považujeme.
Sledujte nás dnes i zítra na naší on-line mapě. Přikládáme také několik fotek z letu LFPP-LFGC (posláno messengerem přímo z kabiny OK-LEX, omluvte sníženou kvalitu). Na LFGC jsme přistáli na dráze 18/36 ve 12:17, OK-LEX pak šel na vzlet ještě jednou k obletu a filmování přilehlé části Štrasburku. Kromě kamery OK-LEXu ale záběry pořizoval také kameraman francouzské televize. TV natáčela i přílet a pořídila s námi pár rozhovorů. Reportáž v čase 22:40 nabízí toto video:
V prostorách budovy místní radnice jménem Hotel de Ville nás dnes ve večerních hodinách přijala paní starostka městské části Neuhof, tedy té části Štrasburku, kde se nachází letiště Polygon (LFGC), které v sobotu 21. 9. 2019 slaví 100 let od svého vzniku. Paní starostka velmi vysoce zhodnotila náš počin stran oživení tradice letecké společnosti CFRNA-CIDNA a také vlastní let na trase Praha-Štrasburk-Paříž a zpět.
Štrasburská radnice, kde nás v pátek večer (20. 9. 2019) přijala starostka městské části Neuhof. 
Slavnostní přijetí v nádherných prostorách radnice. 
Starostka Neuhofu vítá účastníky vzpomínkového letu.
Pro přílet Vzpomínkového letu připravili na radnici ve Štrasburku i malou výstavu k historieí CFRNA/CIDNA.
Po uvítání paní starostky vystoupili i další osobnosti letiště Neuhof a někteří letečtí pamětníci. Bohužel v některých proslovech zaznělo i pár vět o tom, že dnes již ani zde, mladá generace nemá takový vztah k létání jako kdysi, a že by pravě podobné akce té naší, měly tu lásku k letectví oživit.
Součástí společenských prostor byla i malá, ale o to zajímavější výstava o historii CFRNA-CIDNA, kam jsme i my, respektive Maryla, přispěli některými dokumenty.
Celá skupina před odletem z Klatov.
Oproti původnímu plánu odlétáme směr Německo a Francie z letiště Klatovy (LKKT), kde nám poskytl zázemí pro odlet Pošumavský aeroklub Klatovy (děkujeme!). S ostatními zúčastněnými posádkami se potkáváme na LKKT v 9.15 h (CEST).
Po dotankování a podání letových plánů vyráží na trasu LKKT - LFGC (Štrasburk-Neuhof) tyto posádky: Jiří Pruša a Miloš Dermišek na WT9 Dynamic OK-LEX, Petr Pospíšil a Martina Hradilíková na CTLS OK-CPK a Tomáš Roček s Josefem Pavlíčkem na Tecnamu OK-SUA 46.
Letiště Klatovy (LKKT), CIDNA 2019, 2. etapa 
Právě překonáváme Schwarzwald 
Takto vypadá ze vzduchu Stuttgart. Fotbaloví příznivci si před náběžnou hranou křídla OK-LEX povšimnou Mercedes-Benz Areny klubu VFB Stuttgart. Vystupovali tu i Rolling Stones
Let probíhal přes celé Německo za celkem ideálních podmínek a po minutí Stuttgartu a následném přeletu Schwarzwaldu a rychlém sklesání jdeme na finále dráhy 35 pravá na letišti Neuhof/Štrasburk.
Posádka OK-SUA 46 Tomáš Roček a Josef Pavlíček 
Posádka OK-CPK Petr Pospíšil a Martina Hradilíková 
Maryla, nový kopilot pro let do Paříže
Zde nás uvítali novináři a fotografové a samozřejmě i ředitel letiště. Po splnění oficiálních povinností jsme se mohli věnovat malému občerstvení, které pro nás s naší francouzskou propagátorkou Marylou Boutineau připravil Philippe, náš starý známý z letecké Rallye Aeropostale 2017 a současně kapitán Boeingu 777 u Air France. Již den před příletem, tedy ve středu 18. září 2019, zde skvěle reprezentovala Vzpomínkový let právě Maryla ve France TV3. Pusťte si video (od 17. minuty):
Po příjemné půlhodince následuje podání letových plánů směr Paříž, a pak už vzhůru na trať, protože na malém letišti nedaleko Paříže musíme být do 16.00 h CEST, což se nám daří, protože OK-LEX v 15.48 h sedá na ranvej 07R pařížského letiště Les Plessis-Belleville. Miloše na palubě OK-LEX střídá Maryla, Miloš se do zítřka bude věnovat průzkumu LFGC a Štrasburku.
Letiště Štrasburk-Neuhof (LFGC), CIDNA 2019, 2. etapa 
Malé občerstvení před budovou štrasburského Aeroklubu 
Tankování na LFGC před odletem do Paříže
Na letiště Le Plessis-Belleville za nám přijeli členové Aeroklubu handicapovaných pilotů, jak můžete vidět na fotkách. Bylo to velmi milé setkání, i zástupci letiště k nám byli příjemně vstřícní. Velkou radost jsme měli z toho, že za námi na LFPP dorazila i paní Tina Irisarri-Bernachon, vnučka letce a průmyslínka Paula Louise Weillera, jenž kromě jiného vyráběl letecké motory pro letadla, s nimiž CFRNA/CIDNA létala. Dnes jeho továrna vyrábí motory do dopravních letadel včetně letounů konsorcia Airbus. Weiller vlastnil také 20% podil v CIDNA.
Nadšení paní Irisarri-Berchanon, že propagujeme dílo jejího dědečka, se přeneslo i na nás. Prý pomáháme Francouzům objevovat jednu z pozapomenutých kapitol jejich letectví. Mimochodem, paní Tina je donátorkou Aeroklubu handicapovaných pilotů, za což jí patří naše úcta.
V Paříži nocujeme, zítra se pak vydáme zpět do Štrasburku.
Letiště Les Plessis-Belleville (LFPP), CIDNA 2019, 2. etapa 
Na LFPP za námi přijel šéf Aeroklubu handicapovaných pilotů a vnučka jednoho ze zakladatelů CFRNA. 
Letiště Plessis-Belleville u Paříže.
Poslední den "rumunské" etapy expedice, což byla taková volnější cesta domů, začala velmi důkladnou osobní prohlídkou a trochu zdlouhavějším odbavením posádek a strojů. Nicméně jsme vše stihli na nejzazším časovém limitu podaných letových plánů a hurá na trať. Piper si letěl do Szegedu svůj IFR let, ostatní jsme letěli VFR. Při docela pěkném počasí byl let opravdu za odměnu a za necelé tři hodiny jsme již tři letadla hlásili v Szegedu, kde jsme vstupovali do EU.
CIDNA 2019 - Bukurešť Baneasa (LRBS) - odlet
Posádka Tecnamu a Fascination přiletěla o něco později, protože opětovně při tomto letu přistávali v Drobetě a Aradu. Let ze Szegedu již prakticky všemi směry - každá posádka už zamířila na své domovské letiště - a my s Jirkou jsme si dali ještě jedno malé přistání na letišti Heviz-Balaton, kde jsme se po dnešní slabé rumunské snídani chtěli trochu najíst. Bohužel, vše bylo zavřené a tak jsme nepohrdli aspoň studenou vodou z kanceláře FBO.
Tankování před odletem z Bukurešti (LRBS). 
Karpaty. 
Balaton před přistáním na letišti Balaton Heviz.
» Všechny fotografie si můžete prohlédnout zde.
» Přečtěte si trojrozhovor s Marylou Boutineau, Milošem Dermiškem a Jiřím Prušou o první etapě Vzpomínkového letu
Přelet Balatonu a úpatí Alp pod Vídní neměl chybu. Po přechodu české hranice jsme si ještě pár minut zahráli na hloubkaře a ve výši max. 1000 ft ground jsme se proplazili pod aktivními prostory právě probíhajícího vojenského cvičení. Posledním zážitkem posledního letu bylo setkání s “naším” Piperem, o kterém jsme celé odpoledne nevěděli, ale těsně před přiblížením na LKPM jsme se s ním ve vzdálenosti asi 500 ft minuli. Vlastní přistání v Příbrami byla již rutina, tak už jsme si jen cestou z letiště do Prahy ověřili, že všechny posádky šťastně dosáhly svých domácích destinací a že se již těší na další etapu našíexpedice.
Pondělí smazalo veškeré naše pochyby o zájmu o projekt CIDNA. Když jsme viděli nadšení, které naše mise v Rumunsku vzbudila, i úsilí, s jakým se naši hostitelé v Bukurešti na náš přílet připravili, bylo nám skvěle. Na druhou etapu se vydáme 19. září 2019. Přidejte se k nám! ()
Po vydatné snídani a malém briefingu v rámci naší skupiny usedáme po osmé hodině ranní na aradském letišti (LRAD) do letadel a nahazujeme motory chtíce dodržet plánovaný čas odletu. V ten samý okamžik ale na dráhu vyjelo ke kontrole čistoty dráhy vozidlo letiště. Docela pěkná starost o naše pneumatiky a vrtule, ale proč pravě teď...? Nicméně po malém zdržení dáváme plný plyn a kolem půl deváté jdeme postupně na vzlet z dráhy 09 směr Bukurešť.
Po vzletu jsme neodolali udělat dva oblety místní pevnosti, která, jak jsme se včera dozvěděli, patří svojí rozlohou k největším v Evropě, dokonce se dostala i do znaku města Arad. Na trase je tedy nyní pět letadel - kromě OK-LEX a OK-MIG (FlyCzech) ještě dva letouny z Českých Budějovic a jeden z Přerova.
Přelet okraje Jižních Karpat na trase Arad-Bukurešť. 
Záznam přeletu Jižních Karpat vyexportovaný z Trexee do 3D v Google Earth. 
Dunaj 40 minut před Bukureští.
Po nastoupání určené letové hladiny Arad Aproach zamířili k jihovýchodu. Kolem desáté hodiny pražského času skupina absolvovala přelet jižního okraje pohoří Jižní Karpaty a po něm následovalo mezipřistání na docela pěkném sportovním letišti Drobeta. "Přelet hor byl dost náročný, tak teď si dáváme odpočinkovou pauzu," hlásí z místa Miloš Dermišek. Na letišti nás přivítal člověk, který uměl jenom rumunsky, takže konverzace trochu vázla, ale přistávací poplatky jsme mu vnutili. Letiště Drobeta bylo na polovině naši dnešní etapy a po jeho opuštění jsme nasadili přímý kurz na Bukurešť.
Celou cestu vál docela silný protivítr, který místy dosahoval až 60 km/h a sem tam byl doplněn i silnou termikou v Dunajské nížině. Protože jsme věděli, že na cílové destinaci na nás čeká docela dost lidí, snažili jsme se očekávaný čas přistání 13.05 místního času dodržet, a povedlo se - 13:08 h sedáme na dráhu 07 letiště Baneasa (LRBS) v Bukurešti.
Všechny stroje dosedlly na LRBS a řadí se k slavnostnímu přivítání. 
Vodní slavobránu na mezinárodním letišti asi mnoho posádek sportovních letadel nazažilo. 
Všude voda. Tentokrát ne z deště, ale z vodní slavobrány.
Uvítání předčilo všechna naše očekávání. "Je to tu úplně skvělé, Maryla hlásí, že tu na nás čeká spousta lidí, místní činovníci, televize a prý vodní slavobrána...," hlásí do Prahy ještě z paluby OK-LEX pár minut po přistání Jirka Pruša, když s Milošem čekají na přistání ostatních letadel. (Na okraj - Maryla, tedy naše francouzská spojka Maryla Boutineau, která má velké zásluhy na úspěchu celého projektu CIDNA 2019, dorazila do Bukurešti vlakem a čekala na náš přílet na letišti.)
Maryla nelhala - po přistání posledního letadla našeho pelotonu nás pořadatelé na okraji letiště seřadili a poslali vodní slavobránou na stojánku. Takové přivítání OK-LEX ještě nezažil, a tolik novinářů, jako přišlo v Baneasu na přílet pětice sportovních letadel Vzpomínkového letu CIDNA 2019, nebývá někdy ani na příletech inauguračních letů nových linek na Letišti Václava Havla. Přivítat nás přišli zástupci letiště i města, Air France Romania a dalších organizací.
Jirka Pruša v zajetí novinářů po příletu na Letiště Baneasa v Bukurešti. 
Mezi rumunskými médii byl o přílet Vzpomínkového letu značný zájem. 
Předávání cen a diplomů při tiskové konferenci v Bukurešti.
Po zašpalkování letadel se na nás vrhli zástupci nejrůznějších sdělovacích prostředků včetně rumunské televize. Jirka byl ve svém živlu a nestačil odpovídat na nejrůznější otázky. Po vlastním přivítání na ploše letiště jsme pokračovali oficiální tiskovou konferencí, která byla velmi pěkně doplněna promítáním ukázek ze starých českých filmů, respektive týdeníků s českými písničkami z 30. let. Celý slavnostní akt byl ukončen společným fotografováním před památníkem společnosti CFRNA-CIDNA, za zmínku určitě stojí, že druhý, navlas stejný, můžete vidět v Praze před budovou ÚCL, kam byl přesunut z letiště Kbely.
Bylo to vážně skvělé, obavy o výsledek dřiny při přípravách jsou rázem zapomenuty. A přiznáváme, zmocňuje se nás nadšení.
Odlet z Příbrami (LKPM) na screenu z on-line trakceru Trexee. Screen: J. Ilem
Nedělní počasí už expedici přálo o něco více, mohli jsme proto vyrazit z Příbrami směr Szeged a Arad. Na hranici letu za podmínek VFR a IFR jsme přeletěli Rakousko a vice než polovinu Maďarska. Celá skupina pěti letadel, jejichž posádky se s ohledem na podmínky nakonec rozhodly s námi letět, se setkala na letišti v maďarském Szegedu. Tady jsme všichni dotankovali a absolvovali celní a pásové odbavení, které je dnes již v Evropě vzácností.
První přistání v Rumunsku - na letišti Arad (LRAD) - nás velmi mile překvapilo. Kromě slunečného počasí nám naši hostitelé nám přichystali skvělé slavnostní přivítání. Po zarolování na stojánku před historickou letištní budovu, kde jsme našli i pamětní desku připomínající zahájení letů společnosti CFRNA v roce 1922, nás osobně uvítal ředitel letiště společně se zástupci města a místních sdělovacích prostředků.
Po přistání na letišti Arad nás přivítal ředitel letiště a zástupci města 
Radnice města Arad 
Na radnici města Arad - rumunský král a Miloš.
V prostorách městského úřadu jsme absolvovali tiskovou konferenci a vzpomínkovou přednášku o činnosti společnost CFRNA a Cidna na místním letišti a krátké představení letecké historie ve zdejším kraji. Po ubytování pro nás naši hostitelé ještě připravili asi hodinovou procházku po městě, jejíž součástí byla i návštěva radnice.
Celý průběh přivítání naší expedice v Aradu pro nás byl velmi příjemným zážitkem, při kterém jsme zjistili, že i zde jsou letečtí nadšenci, se kterými můžeme do budoucna počítat.
CIDNA 2019 - odlet z LKLT na východní etapu Vzpomínkového letu
Den Letiště Letňany a akce 100 let Citroen na letňanském letišti (LKLT) rámovaly slavnostní odlet na první etapu Vzpomínkového letu ve stopách společnosti CFRNA/CIDNA. Kartami nám trochu zamíchalo počasí, museli jsme tedy plány přizpůsobit momentální situaci. Z Letňan odletěl kolem 10.30 h expediční OK-LEX ve dvojici s Piperem 28 v barvách letecké školy Czech Fly, další letadla se měla připojit na trase. Počasí však obě letadla přimělo divertovat na letiště Příbram (LKPM) a zde vyčkat na letové počasí směr východ a jihovýchod Evropy.
Posádka OK-LEX Miloš Dermišek a Jiří Pruša těsně před odletem. Foto: Jožo Skácal 
Posádka Piperu 28 před startem. Foto: Jožo Skácal 
Piper 28 Fly Czech roluje na start. Foto: Jožo Skácal
OK-LEX roluje na start. Foto: Jožo Skácal 
Největší rumunský znalec historie CFRNA-CIDNA Alexandr Bartoc dorazil na odlet z LKLT až z Rumunska. Foto: Jožo Skácal 
Na odletu nás přišel podpořit ředitel českého zastoupení Air France Jan Kropáček. Foto: Jožo Skácal
Velkou radost nám udělal jeden z největších znalců historie CFRNA/CIDNA, pan Alexandr Bartoc z Rumunska. Když se dozvěděl o naší expedici, neváhal a vyrazil do Prahy. Tady se mu podle jeho slov splnil životní sen – návštěva pomníčku CFRNA/CIDNA na starém ruzyňském letišti. A druhý důvod jeho příletu byl, aby mohl být u slavnostního odletu na Vzpomínkový let. Těšíme se, že se s ním setkáme ještě po příletu do Bukurešti, kam se mezitím vrátí.
Situace na trase první fáze první etapy. Většina letišť na jihovýchod od Prahy byla v sobotu 7. září pro provoz zavřená. 
Nízká oblačnost, déšť, to bylo sobotní počasí ve středních Čechách. Na Vysočině bylo stejně jako v Rakousku a Maďarsku počasí zcela neletové.
» Datum: 7. 9. - 10. 9. 2019 (etapa I.), 19. 9. - 22. 9. 2019 (etapa II.)
» Etapa I.: Praha Letňany (LKLT) - Bukurešť (Baneasa, LRBS), další zastávky dle situace - Vídeň (Bad Vöslau, LOAV), Budapešť (Budaors, LHBS), Bělehrad (Pančevo, LYPA) a Arad (LRAR) .
» Etapa II.: Praha Letňany (LKLT) – Paříž (Le Plessis Belleville, LFPP), Štrasburk (Neuhof, LFGC) – Praha, se zastávkami dle situace - Innsbruck (LOWI), Basilej (Mulhouse Habsheim, LFGB) a Norimberk (Herzogenaurach, EDQH).
» Pořádá: Flying Revue
»
Účast: Rádi byste se akce
zúčastnili i vy? Pište na .
Schůzka pro získání podrobných informací proběhne cca v červenci.
Sledujte web a facebook Flying Revue.
» Podrobný program vzpomínkového letu
Přečtěte si:
» Poleťte s námi na vzpomínkový let k počátkům
letecké dopravy v Evropě. Připomeneme si českou stopu v
ní
» Expedici podpoří i česká pobočka francouzské
společnosti Latecoѐre
» Odlet podpořil i Citroen na akci 100 let
Citroen:
Zaujala vás myšlenka vzdát hold našim leteckým předchůdcům?
Poleťte na vzpomínkový let s námi!
Pište na info@flying-revue.cz nebo volejte na +420 602 944 172.
Proč Vzpomínkový let se koná na připomenutí jedné z nejstarších evropských leteckých společností Compagnie Franco Roumaine de Navigation Aérienne (CFRNA, později CIDNA), která svými linkami jako historicky první propojila země střední a východní Evropy s Francií.
Kdy Vzpomínkového letu se zúčastní řada českých pilotů a letadel. Odlet plánujeme symbolicky během „Francouzského dne“ na Dni Letiště Letňany 7. září 2019 (partnery DLL jsou pro letošek francouzské společnosti Citroen a Latecoere). Vyvrcholením letu pak bude obdobná akce na letišti ve Štrasburku o 14 dní později.
Jak Vlastní vzpomínkový let poletíme ve dvou etapách.
První "východní" etapa: po startu 7. září z LKLT se letadla účastníků vydají na třídenní let směr Bukurešť (Baneasa, LRBS) s tím, že po trase bychom rádi přistáli také ve Vídni (Vöslau, LOAV), Budapešti (Budaors, LHBS) a Bělehradě (Pančevo, LYPA).
Mimochodem, v Bukurešti a Štrasburku se dá i dnes přistát na původních letištích, kde letadla společnosti CFRNA/CIDNA přistávala už ve dvacátých letech minulého století. Letiště Baneasa v Bukurešti patří navíc mezi pět nejstarších dosud používaných letišť světa (založeno 1908).
Druhá, „západní“ etapa: start z LKLT ve čtvrtek 19. 9. 2019 ráno směr Paříž (Le Plessis Belleville, LFPP). Následně poletíme do Štrasburku (Neuhof, LFGC) a poté zpět do Prahy. Cestou bychom chtěli přistát také na letištích Innsbruck (LOWI), Basilej (Mulhouse Habsheim, LFGB) a Norimberk (Herzogenaurach, EDQH). Návrat je plánován na neděli 22. 9. 2019.
Přečtěte si:
» Poleťte s námi na vzpomínkový let k počátkům letecké dopravy v Evropě. Připomeneme si českou stopu v ní
» Podrobný program vzpomínkového letu
» Expedici podpoří i česká pobočka francouzské společnosti Latecoѐre
Za zmínku stojí i fakt, že ačkoli letiště Innsbruck využila CFRNA zřejmě jen několikrát (v době, kdy byla nucena na cestě mezi Štrasburkem a Prahou oblétávat Německo), její letadlo bylo možná prvním strojem, který na právě otevřeném letišti Innsbruck přistálo.
Hlavním bodem druhé etapy je účast na dni otevřených dveří letiště Štrasburk/Neuhof 21. září 2019.
Leťte s námi Účastnit vzpomínkového letu se můžete i vy. Záleží jen na vás, zda a kdy, resp. kde se budete chtít k akci připojit, stačí napsat na .
Upozornění Flying Revue let pouze časově a obsahově koordinuje, neorganizuje let jako skupinový. Každý účastník letí na vlastní náklady a zodpovědnost včetně podání letového plánu a zajištění neletových pozemních služeb.
Zaujala vás myšlenka vzdát hold našim leteckým předchůdcům?
Poleťte na vzpomínkový let s námi!
Pište na info@flying-revue.cz nebo volejte na +420 602 944 172.
» Vzpomínkový let » Historie » Česká stopa » Právě se děje » Muži CFRNA/CIDNA » Články
Letecká společnost CFRNA (Compagnie Franco Roumaine de Navigation Aérienne) je jednou z nejstarších leteckých společností v Evropě a první společností, která letecky spojila Francii se střední a východní Evropou. Naší pýchou je, že velmi důležitou zastávkou na jejích linkách na východ byla Praha, že jejím významným akcionářem byl po roce 1925 československý stát a že mezi jejími piloty létala řada Čechů.
Zleva doprava Ing. Amédée Jancel, šéfpilot Albert Deullin a ředitel společnosti Pierre de Fleurieu před odletem do Prahy a Varšavy za účelem podepsání prvních dohod. Obr.: Musée Air France
Otcem myšlenky na vznik CFRNA byl třiadvacetiletý vojenský pilot Pierre Claret de Fleurieu, který o své vizi dokázal přesvědčit ředitele pařížské pobočky rumunské banky Marmarosch-Blank Aristide Blanka, jenž do společnosti investoval potřebné množství franků.
Psal se duben 1923 a otevření pravidelné evropské linky z Francie přes Československo do Polska, Maďarska, Rumunska a později do Istanbulu bylo na dosah.
Šéfpilotem společnosti se stává francouzské válečné letecké eso Albert Deullin. Právě on s ředitelem Pierrem de Fleurieu dokázali pobláznit Prahu a odletět z ní s podpisem T. G. Masaryka na velkorysé nabídce čs. státu ke spolupráci - monopol pro CFRNA na deset let, používání pozemních infrastruktur zdarma a subvence pěti miliónů korun ročně po dobu deseti let. Nabídka zaúčinkovala a čs. stát se stává 20% akcionářem společnosti, Praha pak zásadním bodem linek CFRNA.
Cestování letadly CFRNA bylo v počátku dvacátých let jen pro movité a také pro odvážné, o komfortu dnešního létání se nedalo mluvit ani jen vzdáleně. Nejprve pouze třímístné stroje létaly bez dnešních navigačních prostředků a s velmi neurčitou předpovědí počasí. Ze 120 pilotů, kteří u společnosti dopravovali cestující, zboží a poštu, jich i z těchto důvodů šestnáct při výkonu služby ztratilo život.
Dnem D pro zahájení činnosti bylo 21. září 1920, kdy byl zahájen provoz na trase Paříž – Štrasburk. Jen o tři týdny později, 14. října 1920, dopravila CFRNA první dva cestující z Prahy do Paříže, ke konci roku 1920 létalo na 940 km trase mezi Prahou a Paříží už 31 letadel CFRNA. 3. října 1921 pak CFRNA zahájila provoz na tehdy nejdelší lince světa, 3 144 km dlouhé lince mezi Paříží a Istanbulem.
29. května 1923 postihne společnost těžká ztráta - při zkušebním letu zahynul šéfpilot Albert Deullin. CFRNA Deullinovu smrt ustojí a v roce 1925 mění název - namísto Compagnie Franco- Roumaine (CFRNA) nyní působí jako Compagnie Internationale de Navigation Aérienne (CIDNA). CIDNA ve třicátých letech patří mezi pět hlavních francouzských leteckých společností, které mají trh relativně přátelsky rozdělen. CIDNA se specializuje na střední a východní Evropu, Air-Union a Lignes Farman provozují linky do západní Evropy, Air Orient létá do Středozemí a na Dálný Východ a Aéropostale dopravuje poštu do Jižní Ameriky.
V roce 1933 však stát všem těmto pěti francouzským leteckým společnostem zanotuje labutí píseň, jelikož se rozhodne sloučit je do společnosti jediné: AIR France. Stane se tak 7. října 1933 a slavná kapitola francouzského, ale potažmo i československého letectví zamíří do historie. Do historie, na kterou máme proč být hrdí.
» Vzpomínkový let » Historie » Česká stopa » Právě se děje » Muži CFRNA/CIDNA » Články
Jak jste si mohli přečíst výše v části Historie CFRNA/CIDNA, Československo má díky účasti v této francouzsko-rumunské společnosti výrazný podíl na rozvoji evropské mezinárodní letecké dopravy.
Česká stopa v této letecké společnosti vede až k T. G. Masarykovi, který byl nadšeným příznivcem rozvoje letectví. Když Prahu v roce 1920 letecky navštívili Pierre Claret de Fleurieu a Albert Louis Deullin, aby zde stejně jako v dalších plánovaných destinacích společnosti CFRNA dojednali výhodné obchodní podmínky, vraceli se odsud nejen s osobním dopisem československého prezidenta jeho francouzskému protějšku Paulovi Deschanelovi, ale také s nabídkou desetiletého monopolu, možnosti využívání pozemní infrastruktury zdarma a příslibem subvence pěti miliónů korun ročně po dobu deseti let.
Později československý stát získal ve společnosti dokonce velice významný podíl, který byl podle všeho větší než podíl zakladatelského Rumunska.
Zpáteční let Praha - Paříž pak piloti absolvovali se svým dvoumístným strojem SEA IV ve světovém rychlostním rekordu na této trase. V Le Bourget přistáli za 5 hodin a 16 minut po vzletu z letiště ve Kbelích.
Plakáty společnosti CFRNA/CIDNA
Ostatně naše hlavní město hrálo v provozu společnosti CFRNA velmi důležitou roli i později. Jednak se stalo uzlovým bodem, v němž se linky z Francie větvily směrem do Polska, Ruska, Rumunska a následně i do Turecka a Řecka, jednak dílny v Praze jako jediné na trasách CFRNA sloužily (spolu s hlavními dílnami v Paříži a Bukurešti) i k náročným opravám draků letadel a motorů. Československá centrála CFRNA tehdy sídlila na Státním letišti Kbely a ve flotile společnosti létala i československá letadla typu Aero A-38.
Praha se stala první mimofrancouzskou destinací, kam letadla CFRNA létala. 14. října 1920, pouhé tři týdny po zahájení provozu na lince Paříž-Štrasburk, byla uvedena do provozu druhá část plánované mezinárodní linky, a to právě ze Štrasburku do Prahy. Letecké spojení s Francií tak využili první dva cestující. V 11.00 odlétli z Prahy a v 17.30 už byli ubytováni v hotelu Intercontinental v Paříži, což byla ve srovnání s cestou autem nebo vlakem fascinující rychlost. Zpočátku na lince létaly letouny Salmson s otevřenou kabinou, jimiž byla přepravována pošta, cestující a zboží.
Praze se tak otevřelo první pravidelné letecké spojení se zahraničím. Z Prahy do Paříže se v té době létalo třikrát týdně. Ke konci roku 1920 disponovala CFRNA pro provoz na lince s aktuální délkou 940 km celkem 31 letadly.
A to není vše. V řadách pilotů společnosti CFRNA sloužilo mnoho našich pilotů - vzpomeňme například pány Čermáka, Lehkého, Sládka nebo Mareše. I díky nim si můžeme s hrdostí připomenout naše letecké předky, kteří za tehdejších nelehkých podmínek v letech 1919–1933 pomáhali budovat linky jedné z prvních leteckých dopravních společností v Evropě.
Při pátrání v hlubinách historie původně francouzsko-rumunské letecké společnosti, která se stala později jednou ze zakládajících společností dnešní Air France, nacházíme stále nové a nové fascinující příběhy. S některými z nich vás budeme postupně seznamovat v časopise i na webu Flying Revue.
» Vzpomínkový let » Historie » Česká stopa » Právě se děje » Muži CFRNA/CIDNA » Články
Pierre Claret de Fleurieu byl úspěšným stíhacím letcem první světové války. Ve válce však přišel o ruku, a tak jako třiadvacetiletý nastoupil do pařížské pobočky rumunské banky Marmarosch-Blank.
Zde spřádal plány na vznik letecké společnosti, která by spojila západ, východ a jihovýchod Evropy. Pro svou vizi dokázal získat ředitele banky Aristide Blanka, který pak vznik a rozvoj společnosti CFRNA zainvestoval. Fleurieu pak svůj život s CFRNA spojil nadobro.
Pierre de Fleurie si s ohledem na svůj věk (23 let) nevěří pro jednání s politiky a byznysmeny, a tak do pozice prezidenta CFRNA povolá všeobecně uznávaného generála Maurice Duvala. Ten na jeho nabídku kývne.
Stane se tak druhou zdrojovou figurou společnosti CFRNA a později i CIDNA.
Pierre de Fleurieu měl šťastnou ruku při vybírání kádrů a pilotů pro CFRNA. Šéfpilot Albert Deullin patří mezi nejlepší. Se svými dvaceti uznanými vítězstvími je jedním z největších francouzských stíhacích es první světové války.
Stane se prvním šéfpilotem CFRNA-CIDNA.
I Gaston Durmon (1895 - 1993) patří mezi neobyčejné Francouze, kteří (s)tvořili společnost CFRNA/CIDNA. Nositel válečného kříže 1914 - 1918 a pamětní medaile bitvy u Dardanell, velitel Čestné legie a také šéfpilot společnosti CFRNA - CIDNA, ovšem i kilometrový “dvoumilionář” a osobní pilot francouzského prezidenta.
To vše byl Gaston Durmon.
Maurice Noguès.
Muži, kteří (s)tvořili CFRNA/CIDNA Jedním z klíčových mužů společnosti CIDNA byl Maurice Noguès, jenž je považován za jednoho z největších francouzských letců své doby. V roce 1923 byl prvním pilotem, který létal noční lety s cestujícími. Byl důstojníkem Čestné legie a nositelem Válečného kříže 1914 - 1918.
Maurice Noguès se narodil v zámožné a početné bretaňské rodině. V dobách dospívání mu nebylo žádné riziko cizí. Později se chtěl věnovat námořní kariéře, ale ze zdravotních důvodů nebyl přijat na Námořní akademii. Maminka, aby jej utěšila, věnovala mu k narozeninám Rolls-Royce. Mladý muž jej však obratem vyměnil za letadlo, které při prvním letu v roce 1909 přeměnil v hromádku trosek. Jeho tělo bylo plné modřin, leč jeho duch byl pevně rozhodnut věnovat se letectví. Zanedlouho se Maurice stal známou tváří na leteckých setkáních.
» Vzpomínkový let » Historie » Česká stopa » Právě se děje » Muži CFRNA/CIDNA » Články
Muži, kteří (s)tvořili CFRNA/CIDNA Jedním z klíčových mužů společnosti CIDNA byl Maurice Noguès, jenž je považován za jednoho z největších francouzských letců své doby. V roce 1923 byl prvním pilotem, který létal noční lety s cestujícími. Byl důstojníkem Čestné legie a nositelem Válečného kříže 1914 - 1918. více
CIDNA 2019 První etapa Vzpomínkového letu českých posádek ve stopách linek letecké společnosti CFRNA/CIDNA je za námi, a rádi říkáme, že byla nadmíru úspěšná. Jak ji viděli organizátoři a jejich francouzská spojka Maryla Boutineau, si přečtěte dnes, dojmy ostatních účastníků přineseme příště. více
CIDNA 2019 Podívejte se na fotografie z první, "východní" etapy Vzpomínkového letu CIDNA 2019 a potěšte se spolu s námi s více než vřelým přijetím účastníků expedice v cílových destinacích letu. více
CIDNA 2019 - Latécoére Zářijový vzpomínkový let CIDNA 2019 připomene výročí prvního vzdušného propojení zemí střední a východní Evropy s Francií s nezastupitelnou českou stopou. Podobně provázaná je i historie společnosti Latécoѐre Czech Republic, výrobce dveří a dílů do letadel, která je partnerem expedice. více
Muži, kteří (s)tvořili CFRNA/CIDNA Paul d’Argueff, původním jménem Pavel Argeev, byl výjimečný stíhací pilot. Byl ruským i francouzským válečným esem a také pilotem CFRNA. Honosit se mohl: Válečný kříž, Rytíř čestné legie, Řád svatého Jiřího, Řád svatého Vladimíra, Řád svaté Anny. více
S leteckou společností CFRNA cestoval i nositel Nobelovy ceny za literaturu Ernest Hemingway. Své zážitky z letu Paříž - Štrasburk popsal v článku pro Toronto Daily Star. více
CIDNA 2019 Za více než čtyřicet let mého pracovního života jsem zastával nejrůznější profese, a tak jsem si až do nedávna myslel, že už mně v tomto ohledu nemůže nic překvapit. No, a to jsem se pěkně mýlil... více
Muži, kteří (s)tvořili CFRNA/CIDNA I Gaston Durmon (1895 - 1993) patří mezi neobyčejné Francouze, kteří (s)tvořili společnosti CFRNA/CIDNA. Nositel válečného kříže 1914 - 1918 a pamětní medaile bitvy u Dardanell, velitel Čestné legie a také šéfpilot společnosti CFRNA - CIDNA, ovšem i kilometrový “dvoumilionář” a osobní pilot francouzského prezidenta. To vše byl Gaston Durmon. více
CIDNA 2019 - Osmistránkový článek o společnosti CFRNA/CIDNA přineslo dubnové číslo časopisu Flying Revue. více
Muži, kteří (s)tvořili CFRNA/CIDNA Pierre de Fleurieu měl šťastnou ruku při vybírání kádrů a pilotů pro CFRNA. Šéfpilot Albert Deullin patří mezi nejlepší. Se svými dvaceti uznanými vítězstvími je jedním z největších francouzských stíhacích es první světové války. Stane se prvním šéfpilotem CFRNA-CIDNA. více
