Gaston Durmon

Muži, kteří (s)tvořili CFRNA/CIDNA        I Gaston Durmon (1895 - 1993) patří mezi neobyčejné Francouze, kteří (s)tvořili společnosti CFRNA/CIDNA. Nositel válečného kříže 1914 - 1918 a pamětní medaile bitvy u Dardanell, velitel Čestné legie a také šéfpilot společnosti CFRNA - CIDNA, ovšem i kilometrový “dvoumilionář” a osobní pilot francouzského prezidenta. To vše byl Gaston Durmon.   

Na začátku první světové války je Gaston Durmon jako devatenáctiletý zařazen k ženistům. V bitvě o Dardanely je zraněn a poté co se uzdraví, přechází k letectvu. Nejprve je střelcem, poté pozorovatelem, a konečně v roce 1918 se stává pilotem stíhačem. Zúčastní se urputných leteckých bitev, na uznaná vítězství však nedosáhne.  

V roce 1927 se stává Gaston Durmon po Deullinovi a Noguèsovi třetím šéfpilotem společnosti. Jeho kariéra u CFRNA/CIDNA se však nedá přirovnat ke klidnému toku řeky…  V létě 1921 začíná svou kariéru dopravního pilota u společnosti CFRNA. Jak se bude síť rozvíjet, bude mu svěřován stále delší úsek, až nakonec bude létat na linkách Paříž-Štrasburk-Praha-Vídeň-Budapešť-Bělehrad-Istanbul-Ankara, tzn. 2 700 km. Zúčastní se rovněž nočních letů mezi Bělehradem a Bukureští.

V roce 1922 přeletí Černý les, aniž by cokoli viděl, přesto se mu s jeho Blériotem-SPAD S. 33 a čtyřmi pasažéry přistát na letišti Polygon ve Štrasburku. Na palubě vezl tři Američany a jednoho z představitelů společnosti CFRNA. Nálada v kabině byla zajisté napjatá, ale s tím si pilot hlavu lámat nemusel, protože jeho pilotní sedadlo se nacházelo venku, mimo kabinu cestujících.  

5. listopadu 1929 Gaston Durmon se svým radionavigátorem a jedním cestujícím na lince Paříž-Štrasburk dosáhne sice s letadlem Fokker F.VII cílové destinace, Štrasburk, ale kvůli mlze zde nemůže přistát. Jediným bodem, vystupujícím nad souvislou pokrývkou mraků je pohoří Vogéz. Těsně předtím, než mu dojde benzín, se Durmonovi podaří přistát na náhorní plošině Champ du Feu v nadmořské výšce 1099 m. 

V novinách Le petit Parisien z 8. dubna 1932 můžeme číst: 

Paříž - Štrasburk za 1 hodinu 58 minut.
Přes nepříznivé počasí přiletělo nové kovové letadlo, které v současnosti prochází zatěžkávacími zkouškami, na Polygon v 10 hodin a 45 minut poté, co vystartovalo z letiště Le Bourget a urazilo vzdálenost 405 km za jednu hodinu a padesát osm minut. Pilotem byl Gaston Durmon, radionavigátorem Roger Henry a mechanikem August Morel. Letadlo transportovalo pět cestujících.  

Když se spisovatel Paul Morand rozhodne, že poletí letadlem, aby mohl společnosti věnovat svůj budoucí román “Šíp Orientu”, nebo když si přeje napsat text o letectví novinářka Odette de Villate, letí s Gastonem Durmonem. Později se z něj stane osobní pilot francouzského prezidenta a v roce 1936 bude mít pochybnou čest dopravit na Mnichovskou konferenci Edouarda Daladiera. 

V roce 1933, po vytvoření Air France, se stává Gaston Durmon pilotem i této nové, francouzské národní společnosti. Ve stejném roce během nočního poštovního letu z Paříže do Marseille začne pravý motor jeho letadla hořet. V situaci, která se zdá být bezvýchodnou, nařídí Durmon svému radionavigátorovi, aby z letadla vyskočil, samotnému se mu pak podaří v pořádku přistát. 

V roce 1934 se Durmon zařadí mezi první “kilometrové milionáře”. V roce 1935 se stává jedním z představitelů francouzského Aéro-Clubu. Ačkoliv je zvyklý na dřevěná letadla, přeškolí se tak dobře na nová hliníková letadla, že se s nimi zúčastní i velice náročných leteckých závodů. Během druhé světové války je Air France podřízená Režimu Vichy. Gaston Durmon létá i v této době a překročí dokonce 2 miliony kilometrů. V roce 1944 je zatčen, ale není z ničeho obviněn a je znovu propuštěn na svobodu. Jeh kolegové mu vyjadřují svůj obdiv tím, že jej nazývají “Paša”.

Maryla Boutineau