Paul d’Argueff (1887 - 1922)

Muži, kteří (s)tvořili CFRNA/CIDNA    Paul d’Argueff, původním jménem Pavel Argeev, byl výjimečný stíhací pilot. Byl ruským i francouzským válečným esem a také pilotem CFRNA. Honosit se mohl: Válečný kříž, Rytíř čestné legie, Řád svatého Jiřího, Řád svatého Vladimíra, Řád svaté Anny.

První piloti, které CFRNA/CIDNApo svém založenív roce 1920přijala, byli vojenští piloti z první světové války. Až na pár výjimek byli všichni Francouzi. Paul d’Argueff patří k těmto výjimkám…

Paul d’Argueff, původním jménem Pavel Argeev - ruské i francouzské válečné eso a také pilot CFRNA.

Pavel Argeev (Арге́ев Пaвел Влади́мирович), známý ve Francii coby Paul d’Argueff, je původem z Jalty na Krymu. V roce 1907 skončí studia na Vojenské akademii v Oděse a stane se důstojníkem pěchoty v carské armádě.

Jeho vojenská kariéra se zpočátku odvíjí slibně, ale v roce 1912 upadne v nemilost a vojenský soud jej dokonce odsoudí k měsíčnímu vězení. Říká se, že to bylo proto, poněvadž odmítl potrestat nespravedlivě odsouzeného vojáka. Po vypršení trestu je z armády vyloučen a odchází do Francie.

Ve Francii, tak jako všichni cizinci, kteří hledají uplatnění v armádě, prochází cizineckou Legií. Už v roce 1914 se stává důstojníkem pěchoty a zúčastní se bojů v první bitvě na Marně. Po svém pátém zranění musí pěchotu ze zdravotních důvodů opustit, tak zažádá o přeřazení k letectvu. Ve výcvikovém středisku v Pau získává v roce 1915 letecký diplom.

V roce 1916 odchází zpět do Ruska, kde je začleněn do Carské letecké armády coby pilot-stíhač. Vybojuje šest uznaných vítězství na rusko-německé frontě a stává se tak ruským leteckým esem.

Po bolševické revoluci v roce 1917 opouští vlast a odchází znovu do Francie, kde je zařazen do letky Lafayette, se kterou se vrací na frontu. S devíti uznanými vítězstvími se stává také francouzským leteckým esem.

Řády a vyznamenání Paula d´Argueffa.

Po válce je přijat je 1. 9. 1922 nově vzniklou leteckou společností CFRNA-CIDNA přijat coby dopravní pilot. Tento výjimečný letec, který mnohokrát zvítězil nad protivníkem a obdržel celkem 15 uznaných vítězství, je přemožen mlhou - smrtelným nepřítelem dopravních pilotů v začátcích civilního letectví. Přijde o život 30. října 1922 na lince Praha - Varšava s letadlem Potez VII, F-FRAV na československém území.

Jedna z mála fotografií letounu Potez VII zachycuje právě letoun výrobního čísla 133, označení F-FRAV, který 30. 10. 1922 havaroval v Supích skalách. Jednomotorový dvouplošník s cestovní rychlostí 170 km/h měl kromě místa pro pilota i kabinu pro dva cestující, létal v jasně žlutém nátěru, kryt motoru a kabina byly v barvě kovu.

O této nehodě vyšel článek “Smrt Orla z Krymu v Supích skalách” ve zpravodaji města Teplice nad Metují v roce 2012. Článek uvádí toto svědectví Hornovernéřovického pamětníka Bruno Peukerta o pádu letadla u Bischofsteinu dne 30. 10. 1922:

“Byl to podzimní den, kdy slunce nemohlo proniknout vrstvou vysoké mlhy. Okolo půl jedné bylo slyšet letadlo. Zvuk motoru se ztrácel, letadlo letělo stále níže, nakonec přistálo na zadních loukách. Když aviatici zjistili, že místní mluví německy, mysleli si, že přistáli na říšskoněmeckém území. Znovu hned odstartovali, aniž by si ověřili, kde vlastně jsou. Letěli zpět směrem na Stárkov, mezi Vápenkou a Vysokým kamenem otočili a podél Čihadla a Studnice zamířili nad Bischofstein, rovněž zahalený vrstvou husté mlhy. Snad nedostatečná síla poškozeného motoru způsobila, že se letoun zachytil o stromy a okolo čtrnácté hodiny se zřítil v Supích skalách mezi Čapím vrchem a Biskupem. Na místě neštěstí v troskách letadla byl nalezen jeden zraněný a jeden mrtvý člen posádky. Zraněný byl vyproštěn a přepraven do nemocnice v Broumově. Mrtvý byl nejprve uložen na Bischofsteině v zámecké kapli a později pohřben do hrobky na hřbitově v Horních Vernéřovicích. Později byl mrtvý pilot převezen do Francie...”

Paul d´Argueff.

Ladislav Keller ve své knize o nehodách dopravních letadel z roku 2009 uvádí, že “dne 30. října 1922 došlo k nehodě letounu Potez VII společnosti CFRNA. Letadlo vzlétlo z letiště Praha Kbely v 11.33…”

Nikdy se nepřišlo na to, zda kromě mlhy nastaly i potíže s motorem. Jedná se o první leteckou nehodu v civilním letectví na území Ceskoslovenska. V roce 1951 našel náchodský horolezec (sám též bývalý vojenský pilot) v Supích skalách součástku z havarovaného letadla. Byl to držák pro upoutávání pilotů. V roce 2004 se Bohumilu Sýkorovi podle staré fotografie podařilo určit místo havárie a na místě byla následně nalezena pomocí amatérského hledače s detektorem kovů další součástka z letadla - ruční zavírací klika…*

Paul d’Argueff byl převezen následně do Francie a pohřben na hřbitově v Le Bourget. Podle posledních zpráv je jeho hrob velmi zanedbán, ale ruští památkáři žijící ve Francii se snaží zorganizovat jeho obnovu. Chtějí tak vzdát čest leteckému hrdinovi, jehož osudy provázely pohnutou historii evropského kontinentu v první polovině dvacátého století.

Maryla Boutienau

*Výňatky z textů autorů Štěpán Kubeček, Bišík, ve spolupráci s Bohumilem Sýkorou