Pierre Claret, hrabě de Fleurieu

Muži, kteří (s)tvořili CFRNA/CIDNA      Zadáte-li do googlu jméno "de Fleurieu", objeví se Vám hned několik členů této prestižní francouzské rodiny – cestovatel, botanik, ministr namornictva… Avšak ani slovo o Pierrovi, který se zásadním způsobem zasloužil o rozvoj civilního letectví.

Pierre de Fleurieu na dobovém snímku. Povšimněte si chybějící pravé ruky. Foto: Musée Air France

V archivu Air France se nachází jeho dopis z 29. října 1926, ve kterém píše, že v květnu 1918 sestřelil čtyři nepřátelská letadla a při tom jakoby mimochodem zmiňuje, že byl zraněn: 

Pierre Claret, hrabě de Fleurieu (1896 – 1976). Foto: Musée Air France

Tuto strohou informaci je třeba poněkud doplnit. Toho dne totiž Pierre de Fleurieu zachrání život svému příteli Claudovi de Montrichard, na něhož útočí dvanáct německých letadel najednou.

V boji, který Pierre považuje za svůj poslední, jej zasáhne do pravé paže zápalná kulka s fosforem a on z posledních sil doletí nad francouzské linie, kde se zřítí do pole a zratí vědomí. Claudovi se podaří přistát vedle něho, s pomocí kolegy ho vytáhne z trosek letadla a postará se o rychlé ošetření, které ovšem spočívá v amputaci ruky. 

Ani to ale nestačí – paže je zachvácena gangrénou, a tak je nutno amputovat výše a výše. Po šesté amputaci dostane Pierre poslední pomazání a je amputován posedmé. Ale protože zázraky se dějí, gangréna se zastaví a mladý pilot přežije. Za několik měsíců se uzdraví a byť jen s jednou rukou, dokonce dostává povolení vrátit se na frontu, a znovu jako stíhač.  

V dopise zmiňuje tuto výjimečnou situaci několika slovy:

Po skončení první světové války se stává válečný invalida Pierre de Fleurieu skromným zaměstnancem pařížské filiálky největší rumunské banky Marmorosch-Blank. Aristide Blank, ředitel banky, se setká s Pierrem při své cestě do Paříže a ten jej přesvědčí o nutnosti založit evropskou leteckou společnost pro civilní dopravu. Ve svém dopise zmiňuje tuto událost následovně :

"…poté co jsem opustil armádu, jsem založil společnost CFRNA s kapitálem 10.000.000 franků. Byl jsem jejím ředitelem a administrátorem po tři roky. ... Během tohoto období jsem uskutečnil velké množství leteckých cest (Paříž – Varšava – Constantinople) a podepsal smlouvy se sedmi různými státy, díky kterým dostává francouzský stát každoroční milionové dotace a je mu zajištěn monopol na 10 až 20 let." 

Pierre de Fleurieu nezmiňuje, že ve věku 23 let jednal s králi, prezidenty a ministry a že se mu podařilo přesvědčit hlavy nově vzniklých států, že je lepší spolupracovat než proti sobě bojovat. Byl to on, kdo v začátcích vybíral a najímal jak šéfy, tak piloty vznikající společnosti. 

Možná trošku přehání, když v dopise uvádí: "Založil jsem sedm letišť ve všech hlavních městech zúčastněných zemí, obchodní organizace, atd…" Některé terény byly letectvem používány již dříve jako například Kbely. Jisté je, že Pierre de Fleurieu podrobil existující letiště kontrole a jejich používání CFRNOU – CIDNOU odsouhlasil. Některá z letišť jsou používána doposud. 

Po svém odchodu z CFRNA – CIDNA v roce 1923, pracuje Pierre de Fleurieu po dva roky pro podnik Blériot-Aéronatique. Ani v dalších letech mu nejsou zájmy francouzského letectví cizí. S energií sobě vlastní podporuje francouzskou leteckou výrobu a její pronikání na mezinárodní trhy. Během druhé světové války se zúčastní odboje a neváhá pro tyto účely používat svůj zámek v Marzac v Dordogne. Zemřel v roce 1976 ve věku 80 let. 

Maryla Boutineau