Česká stopa

Československo má díky účasti v této francouzsko-rumunské společnosti výrazný podíl na rozvoji evropské mezinárodní letecké dopravy.

Česká stopa v této letecké společnosti vede až k T. G. Masarykovi, který byl nadšeným příznivcem rozvoje letectví. Když Prahu v roce 1920 letecky navštívili Pierre Claret de Fleurieu a Albert Louis Deullin, aby zde stejně jako v dalších plánovaných destinacích společnosti CFRNA dojednali výhodné obchodní podmínky, vraceli se odsud nejen s osobním dopisem československého prezidenta jeho francouzskému protějšku Paulovi Deschanelovi, ale také s nabídkou desetiletého monopolu, možnosti využívání pozemní infrastruk­tury zdarma a příslibem subvence pěti miliónů korun ročně po dobu deseti let.

Později československý stát získal ve společnosti dokonce velice významný podíl, který byl podle všeho větší než podíl zakladatelského Rumunska.

Zpáteční let Praha - Paříž pak piloti absolvovali se svým dvoumístným strojem SEA IV ve světovém rychlostním rekordu na této trase. V Le Bourget přistáli za 5 ho­din a 16 minut po vzletu z letiště ve Kbelích.

Plakáty společnosti CFRNA/CIDNA

Ostatně naše hlavní město hrálo v provozu společnosti CFRNA velmi důležitou roli i později. Jednak se stalo uzlovým bodem, v němž se linky z Francie větvily směrem do Polska, Ruska, Rumunska a následně i do Turecka a Řecka, jednak dílny v Praze jako jediné na trasách CFRNA sloužily (spolu s hlavními dílnami v Paříži a Bukurešti) i k náročným opravám draků letadel a motorů. Československá centrála CFRNA tehdy sídlila na Státním letišti Kbely a ve flotile společnosti létala i československá letadla typu Aero A-38.

Praha se stala první mimofrancouzskou destinací, kam letadla CFRNA létala. 14. října 1920, pouhé tři týdny po zahájení provozu na lince Paříž-Štrasburk, byla uvedena do provozu druhá část plánované mezinárodní linky, a to právě ze Štrasburku do Prahy. Letecké spojení s Francií tak využili první dva cestující. V 11.00 odlétli z Prahy a v 17.30 už byli ubytováni v hotelu Intercontinental v Paříži, což byla ve srovnání s cestou autem nebo vlakem fascinující rychlost. Zpočátku na lince létaly letouny Salmson s otevřenou kabinou, jimiž byla přepravována pošta, cestující a zboží.

Praze se tak otevřelo první pravidelné letecké spojení se zahraničím. Z Prahy do Paříže se v té době létalo třikrát týdně. Ke konci roku 1920 disponovala CFRNA pro provoz na lince s aktuální délkou 940 km celkem 31 letadly. 

A to není vše. V řadách pilotů společnosti CFRNA sloužilo mnoho našich pilotů - vzpomeňme například pány Čermáka, Lehkého, Sládka nebo Mareše. I díky nim si můžeme s hrdostí připomenout naše letecké předky, kteří za tehdejších nelehkých podmínek v letech 1919–1933 pomáhali budovat linky jedné z prvních leteckých dopravních společností v Evropě. 

Při pátrání v hlubinách historie původně francouzsko-rumunské letecké společnosti, která se stala později jednou ze zakládajících společností dnešní Air France, nacházíme stále nové a nové fascinující příběhy. S některými z nich vás budeme postupně seznamovat v časopise i na webu Flying Revue.