Nejčtenější Alsaský deník píše o CIDNA i o vzpomínkovém letu FR

O CIDNA a FR v novinách "Dernières nouvelles d’Alsace". Tyto noviny, se svými 550.000 čtenáři nejčtenější deník Alsaska, věnovaly celou jednu stránku svého nedělního výtisku článku Hervé de Chalendara. Článek podtrhuje významnou roli, kterou hrála společnost CFRNA/CIDNA ve vývoji civilního letectví a ve vytváření spolupráce mezi nově vzniklými evropskými státy. Jeden odstavec je věnován vzpomínkovému letu, který připravuje Flying Revue na příští září.   » Překlad 

Překlad článku

1919, Civilní letectví startuje

Ve chvíli, kdy se Alsasko navrátilo k Francii, Štrasburk se stal od roku 1920 nevyhnutelnou etapou ve vývoji jedné z prvních leteckých společností na světě. Mezi Paříží a východní Evropou letadla CFRNA přistávala na letišti Polygon.

Paříž–Štrasburk za 2 hodiny 30 minut – nabídka není nezajímavá. Byla o to zajímavější v doby, kdy byla formulována: Prospekt CFRNA pochází z března 1921. Společnost, která byla založena o rok dříve, nabízela spojení Praha–Paříž za šest hodin, vždy s mezipřistáním ve Štrasburku. Přitom se měnilo letadlo, aby se nemarnil čas při tankování – stejně tak, jako se kdysi měnili koně na poštovních zastávkách. Cestování letadlem, jak upřesňuje dokument, bylo levnější než cesta vlakem: letenka Paříž-Štrasburk stála 150 franků, což odpovídá přibližně stejné sumě v euro. Pro let letadlem v té době nebylo tedy nutné být bohatým, ale bylo zapotřebí mít důvěru ve svou šťastnou hvezdu…

Cestující instalováni na místě kulometčíka

"Ze začátku používala společnost letadla z první světové války, Salmsony, které neměly kabiny," vypráví Maryla Boutineau. Dvě sedačky byly instalovány na místě kulometčíka. Poté byly tyto Salmsony pomalu nahrazeny letadly značky Potez: cestující byli chráněni proti nepohodě, ale pilot měl hlavu venku.

M. B. je průvodkyně ve Štrasburku a je autorkou zejména tří knih o městských muzeích. V říjnu 2018 chtěla napsat článek o letišti Entzheim pro bulletin asociace alsaských průvodců. Při této příležitosti objevila zapomenutý příběh, kterému se od té doby vášnivě věnuje. Jedná se o průkopnickou roli Štrasburku ve zrození obchodního letectví. Bádání ji dovedlo jak do soukromých archivů, tak do archivu Air France v Paříži. Našla dost materiálu na to, aby mohla myslet na napsání knihy.

Praha – Štrasburk v roce 1920

Tento příběh začíná hned po skončení první světové války. "Stovky válečných letadel jsou odloženy do hangárů a tisíce mladých pilotů jsou bez práce," vypráví průvodkyně. Nápad přeměnit válečné letectvo v letectvo civilní se tudíž stává stále více reálným.

Mezi těmito piloty se nachází mladý hrdina: Pierre Claret de Fleurieu. Mezi 7. a 29. květnem 1918, ve věku pouhých 21 let, měl na kontě čtyři vítězství v soubojích s německými letadly; do chvíle než ho zápalná střela poslala k zemi. Po válce, ve které přišel o pravou paži, se toto letecké eso stane zaměstnancem pařížské filiálky rumunské banky. Křídla mu znova narostou poté, co přesvědčí Aristida Blanka, rumunského bankéře a prezidenta banky, aby vytvořil evropskou leteckou společnost.

První obchodní noční spojení

CFRNA se zrodila v Paříži 23. dubna 1920 a Fleurieu se stává její generálním ředitelem. První linka Paříž – Štrasburk je zahájen 21. září. CFRNA je jednou z prvních obchodních leteckých společností na světě a první společností, která létá do střední a východní Evropy. Z tohoto hlediska se stává Štrasburk nevyhnutelnou etapou na této trase.

Fleurieu zaměstnává další letecká esa z první světové války jako Albert Deullin (23 (spíše 20) uznaných vítězství), vyjednává podporu ze strany Ceskoslovenska, Maďarska, Jugoslávie, Rumunska i Turecka… Jeho společnost se přizpůsobí geopolitice zrozené z trosek války a spojí Paříž s novými východními zeměmi i se znovunalezeným Alsaskem. Tím způsobem hraje CFRNA rovněž politickou a diplomatickou roli.

27. října 1920, měsíc po otevření linky Paříž-Štrasburk, je otevřená linka Štrasburk – Praha. Zanedlouho nabírají letadla cestující, poštu a balíky až do Varšavy (1921), Vídně, Budapešti, Bukurešti a Konstantinopole (1922), pozdějí i do Ankary (1924)…

Po překročení Bosporu se stává CFRNA první mezikontinentalni společností na světě. Název "francouzsko-rumunská" už neodpovídá skutečnosti, a tak je společnost v roce 1925 přejmenována na CIDNA. Alsasan Paul-Louis Weiller, který je rovněž leteckým hrdinou z první světové války a je i výrobcem leteckých motorů, se stává jejím "administrateur délégué".

Ve Štrasburku přistávají letadla pouze na aerodromu (v té době se říkalo "vzdušný přístav") Polygon v Neuhofu, a to až do zprovoznění Entzheimu v roce 1923. Po dobu několika let byl tedy Polygon mezinárodním letištěm.

Maryla Boutineau rovněž odhaluje, že Štrasburk byl výchozím bodem světové premiéry v historii letectví – na lince Štrasburk – Paříž se odehrál "první obchodní noční let" - 2. září 1923. Noční lety byly realizovány piloty Louisem Guidonem a Mauricem Noguèsem. Noguès nahradil Deullina na lince Paříž – Štrasburk. Deullin zahynul během zkušebního letu ve Villacoublay v roce 1923, Nogues přišel o život při letu Saigon – Paříž v roce 1934. Byl v té době provozním ředitelem Air France: národní společnost vznikla o rok dříve spojením CIDNy ze čtyřmi dalšími společnostmi – Air Orient, Air Union, SGTA a Aéropostale.

"Historie této společnosti nám ukazuje, že Štrasburk nejenom že přispěl ke zrodu civilního letectví, ale rovněž svědčí o tom, že jeho evropské poslání je zakořeněno v historii – díky CFRNA a CIDNA," dodává Maryla Boutineau, "se hlavní město Alsaska stalo oknem otevřeným do Evropy předtím, než se stalo hlavním městem Evropy". 

Na vlastní nebezpečí

To je cena, kterou platí průkopníci: první léta prvních leteckých společností byla provázena haváriemi, s často dramatickými následky. Maryla Boutineau našla přinejmenším čtyři havárie, které se udály v Alsasku: v červenci 1922, piloti Louis Henri a Claude dě Montrichard se zabili se třemi dalšími osobami nedaleko města Saverne; v roce 1923, Maurice Noguès je nucen přistát na poli nedaleko Schwindratzheimu; v listopadu 1927 Paul Chicoineau přijde o život po startu na Entzheimu, v roce 1929 (chyba v datu, pozn. red.). Albert Deullin má problém s motorem nad Vogézami a doplachtí až na Entzheim. Průvodkyně dále vypráví, že 5. listopadu 1929 pilot Gaston Durmon musel přistát se svým cestujícím na Champ du Feu. Tentokrát to nebyl technický problém, ale nedostatek viditelnosti: Štrasburk byl utopen v mlze, a Champ du Feu byl nad ní vidět a tak se stal provizorní přistávací plochou…

Spisovatel Paul Morand popsal hrdinskou stránku prvních letů ve svém románu "Šíp Orientu", který vyšel v roce 1932. Popisuje v něm let v letadle CIDNA mezi Paříží a Bukureští, během kterého došlo k několika přistáním - mezi jinými i ve Štrasburku.

Zdroj: "Dernières nouvelles d’Alsace"